📰 Kolik práce se skrývá v kousku zlata?

Více než tisíc lidí na tom pracuje skoro celý profesní život. Přitom se výsledek s rezervou vejde do dvou Octavií Combi. Tedy - se sklopenými zadními sedadly.
Co to je? Ano, je to zlato.

Málokdo si dnes umí představit, kolik práce se za kouskem žlutého kovu skutečně skrývá. Když kupujeme bochník chleba, přibližně víme, co jeho cenu tvoří. Pole. Obilí. Hnojivo. Traktor. Mlýn. Energie. Pekárna. Doprava. A práce mnoha lidí. U domu zase vidíme základy, beton, cihly, střechu a práci desítek řemesel.

U zlata většinou vidíme až konečný výsledek. Velmi drahý, malý žlutý slitek. Jenže čísla, která stojí před jeho vznikem, jsou tak velká, že u nich poměrně rychle ztrácíme představu o skutečném rozměru. Tak si je zkusme převést do běžného světa.

ČNB chce 100 tun zlata

Česká národní banka si stanovila cíl zvýšit své zlaté rezervy do roku 2028 na 100 tun. Na konci srpna 2026 držela přibližně 85,8 tuny. Do cíle jí tedy zbývalo něco přes 14 tun zlata.

Čtrnáct tun. Jako číslo ve zprávách to možná ani nezaujme. Jenže v Brazílii kvůli podobnému množství zlata přeloží federální silnici.

Přes část ložiska zlatého dolu Borborema vede silnice BR-226. Protože omezuje další rozšíření těžby, vznikne nová trasa dlouhá přibližně šest kilometrů. Díky tomu se k těžitelným zásobám podaří přidat přibližně 670 000 trojských uncí zlata.

To je asi: 20,8 tuny zlata.

Tedy dokonce více, než kolik dnes ČNB zbývá k jejímu stotunovému cíli. Kvůli takovému množství kovu už se vyplatí postavit šest kilometrů nové silnice. A právě v dole Borborema pracuje více než tisíc lidí.

Jeho současné zásoby obsahují téměř 62 tun zlata a plánovaná životnost dolu přesahuje 35 let. Po započtení technologické výtěžnosti by se ze současných zásob mělo skutečně získat téměř 57 tun zlata. V čistém kovu zaberou necelé tři kubické metry.

Proto ty dvě Octavie. A proto také více než tisíc lidí a důl plánovaný na více než 35 let.

Necelý gram v tuně horniny

Aktuální zásoby dolu Borborema představují přibližně 70,6 milionu tun rudy. Průměrný obsah zlata?

Pouhých: 0,88 gramu v jedné tuně rudy.

Ano. Necelý gram zlata v tisíci kilogramech horniny.

Celý důl přitom nepočítá jen s desítkami milionů tun rudy, ale také se stovkami milionů tun další horniny, kterou je během provozu potřeba přemístit.

A teď se vraťme k oněm 20,8 tuny zlata, jejichž zpřístupnění umožnila přeložka silnice. Přesnou kovnatost právě této části ložiska veřejné údaje samostatně neuvádějí. Pokud ale pro představu použijeme průměrnou kovnatost celých současných rezerv dolu, odpovídalo by 20,8 tuny zlata přibližně: 24 milionům tun rudy.

Dokážete si to představit? Asi ne. Tak jinak.

Objemově je to zhruba 8,5 milionu kubíků horniny. O něco lepší číslo. Ale pořád nic, co by si člověk jednoduše vybavil.

Tak zkusme tohle.

Vezměme Václavské náměstí

Představte si celé Václavské náměstí. Od Můstku až k Národnímu muzeu. A teď na něj vysypme oněch přibližně 8,5 milionu kubíků horniny.

Vrstva by dosahovala výšky kolem: 190 metrů.

Jinak řečeno: Celé Václavské náměstí by bylo zasypané téměř do výšky tří Národních muzeí postavených na sebe. Z toho posledního by nad horninou koukala už jen kupole.

A někde v té obrovské mase horniny je rozptýleno našich 20,8 tuny zlata. Teď zlato vytěžíme, oddělíme od horniny a soustředíme na jedno místo.

A nastane úplně opačný problém. Najednou je ho překvapivě málo.

Vejde se do jedné Octavie

Zlato je mimořádně husté. Dvacet tisíc osm set kilogramů zlata zabere jen přibližně: 1,08 kubického metru.

Škoda Octavia Combi nabízí po sklopení zadních sedadel přibližně 1,7 kubíku nákladového prostoru.

Takže: 20,8 tuny zlata by zaplnilo jen necelé dvě třetiny prostoru jediné Octavie Combi se sklopenými zadními sedadly. A ještě by nemuseli vystoupit všichni vzadu. Místa je dost.

Jenže Octavia by měla jiný problém. Ten náklad váží přes 20 tun.

Na to už potřebujete Tatru

Těžká Tatra Phoenix 8×8 by 20,8 tuny hmotnostně zvládla. Jenže v její zhruba dvacetimetrové korbě by zlato zabralo přibližně: jednu dvacetinu prostoru.

Objemem Octavia. Hmotností Tatra. A teď ještě jedna otázka. Kolik taková malá hromádka vlastně stojí?

Přibližně 60 miliard korun

Při dnešní ceně zlata kolem čtyř tisíc dolarů za trojskou unci představuje 670 000 uncí hodnotu řádově: 60 miliard korun.

To samozřejmě není zisk těžaře. Z této hodnoty se musí zaplatit průzkum, vrty, těžba, energie, stroje, zaměstnanci, pozemky, zpracovatelský závod, voda, doprava, daně, financování a další náklady. A někdy také šest kilometrů nové silnice.

Za každým gramem zlata stojí fyzický svět. Hornina. Stroje. Energie. Lidé. Čas. Kapitál.

Nové ložisko je potřeba najít, prozkoumat, ověřit, povolit, financovat a vybudovat. A potom často desítky let přesouvat miliony tun horniny, aby z ní nakonec vznikl malý žlutý slitek, který se vejde do dlaně.

Samotné náklady na těžbu samozřejmě cenu zlata neurčují. Tu ovlivňuje globální nabídka a poptávka, centrální banky, investoři, úrokové sazby, měny i geopolitika. Fyzická stránka těžby ale vytváří jednu důležitou bariéru: nové zlato nevznikne přes noc.

Když poptávka vzroste, nelze během několika měsíců otevřít nové doly a dodat na trh stovky dalších tun. Někdy musíte kvůli dvaceti tunám zlata dokonce přestěhovat silnici. A z množství horniny, které by zasypalo celé Václavské náměstí téměř do výšky tří Národních muzeí, nakonec získáte kov, který se objemově vejde do jediné Octavie Combi.

Možná právě to je jedna z nejlepších odpovědí na otázku, proč je zlato už tisíce let tak vzácné.

P. S. A kdybyste oněch přibližně 60 miliard korun nechtěli ve zlatě, ale v českých pětitisícovkách? Bylo by to zhruba 12 milionů bankovek. Zlato by na Tatře zabralo jen asi jednu dvacetinu korby. Stejná hodnota v pětitisícovkách by už zaplnila zhruba tři čtvrtiny celé korby. Pořád by stačila jedna Tatra. Jen už by nevypadala skoro prázdná.

Jak jsme počítali

Příměry v článku jsou záměrně orientační. Jejich cílem není účetní přesnost, ale představit skutečný řád velikosti. U přepočtu množství rudy odpovídající 20,8 tuny zlata používáme průměrnou kovnatost aktuálních rezerv celého dolu Borborema, přibližně 0,88 g zlata na tunu rudy. Skutečná kovnatost konkrétní části ložiska zpřístupněné přeložkou BR-226 může být odlišná.
Přepočty na Václavské náměstí, Octavii, Tatru nebo bankovky jsou proto názornými matematickými příměry, nikoli těžební nebo účetní kalkulací.